Konference

Města vzdělávání 2018

Lepší škola v každém místě

aneb z dobré praxe zřizovatelů škol

Kdy?

22. listopadu 2018
8:30 - 16:30

Kde?

V Malém sále Městské knihovny v Praze (Mariánské náměstí 98/1, Praha 1)

Za kolik?

1 390 Kč včetně DPH

Konference, která na konkrétních příkladech ukáže, jak na lokální úrovni budovat a rozvíjet kvalitní školu a podporovat její učitele a ředitele. Zveme všechny starosty, místostarosty, radní, vedoucí školských odborů i zástupce MAP.

Mezi dobrou a špatnou školou není rozdíl v nákladech, ale je dramatický ve výsledcích. Co potřebují školy, aby se staly dobrými a ještě lepšími? A jak jim v tom mohou pomáhat jejich zřizovatelé? 

Představíme příklady z míst, kde se zřizovatelům daří vzdělávání a tím i kompetence svých učitelů a žáků přibližovat potřebám 21. století. Na co kladou důraz? Jaké cesty zvolili? S kým spolupracují a jaké obtíže museli překonat?

Během odpoledních workshopů budete mít příležitost na vlastní kůži zažít, jak může být moderní výuka poutavá a zároveň efektivní. Z celého dne si odvezete konkrétní inspiraci pro zlepšení svých škol a navážete cenné kontakty.

Program

8:30 – 9:00 Registrace a ranní občerstvení

9:00 – 10:50 Aktuální výzvy pro školství a dobrá praxe zřizovatelů škol I.

Jiří Růžička je středoškolský pedagog, od roku 1990 ředitel Gymnázia Jana Keplera, od roku 2016 senátor pro Prahu 6 a od roku 2014 zastupitel Městské části Praha 6. V oblasti výchovy a vzdělávání byl několikrát oceněn, a to především za odborné práce. V roce 2014 získal významnou cenu Učené společnosti České republiky pro pedagogy.

Dobrá škola se nepozná podle toho, že má náročné přijímací zkoušky a nejlepší výsledky v testech. Pozná se podle toho, že všem dětem pomůže maximálně rozvinout jejich potenciál.  Česko nyní patří mezi země s nejmenší sociální prostupností. Přirozeným důsledkem je postupná segregace školství a mrhání talentem zejména nejzranitelnějších sociálních skupin. Je jedinou reálnou možností zlepšení odpovědný a kompetentní přístup zřizovatelů?

Tomáš Hruda je spoluzakladatelem Education Republic. Vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na FSV UK. V oblasti vzdělávání se pohybuje od roku 2009, věnoval se mu i jako náměstek ministra pro vysoké školy a výzkum. Je propagátorem vzdělávání, které je motivované touhou po poznání a nikoliv setrvačností a nutností naplňovat formální požadavky.

V posledních pěti letech vzniká mnoho škol, které jsou zakládány rodiči či učiteli. Každý rok je na ministerstvo podáno zhruba 50 žádostí o zápis nové školy, většina z nově vzniklých škol čelí přetlaku zájemců. Jaké motivy vedou k zakládání těchto škol? Proč jsou jejich pedagogové často školiteli v DVPP programech? Je vznik soukromé školy pro ty veřejné ohrožením nebo příležitostí? Jak na lokální úrovni zkvalitňovat zřizované školy? Mnoho otázek, na které je dobré hledat odpovědi.

Jan Sýkora je ředitel ZŠ, vysokoškolský pedagog, lektor, zakladatel a člen několika pedagogických asociací. Má bohaté zkušenosti ze zahraničních stáží a mnohaletou praxi jako lektor volnočasových aktivit a preventivních programů. Spolupracuje jako konzultant se zřizovateli, univerzitami, veřejnými i soukromými školami.

Postupné plnění Střednědobých cílů kvality vzdělávání v ZŠ nastavilo statutární město Liberec pro svých 20 škol od školního roku 2016/2017. Cílem je vylepšit činnost škol v 8 specifických kategoriích v nejbližších  5 – 7 letech, cíle se přitom průběžně každoročně vyhodnocují, po třetím roce (tj. v roce 2019) pak plánujeme první vzájemné srovnání pokroku škol. S tím souvisí také zahájení neformálního programu Školní lídr (název je zatím pracovní), jímž budeme nejzajímavější aktivity představovat veřejnosti i ostatním školám jako dobrou praxi. Střednědobé cíle doprovází i narovnání ekonomiky škol – od roku 2016/2017 navyšujeme každý rok neinvestiční příspěvek o 10 procent, už druhým rokem přispíváme i na jednorázové odměny pedagogů.

Ivan Langr je od roku 2014 náměstek primátora Liberce pro školství, sociální věci a kulturu. Původně vystudoval učitelství VVP čeština a dějepis a učil na Gymnáziu Jeronýmova Liberec (1995 – 1998) a průběžně i češtinu pro cizince pro UJOP UK Praha a AJAK Liberec (do 2014). Posléze si doplnil vzdělání studiem politologie a veřejné a sociální politiky a pracoval jako novinář (1998 – 2007) a vedoucí marketingu a mluvčí ZOO Liberec (2007 – 2014).

Vedení města Dvůr Králové nad Labem si uvědomovalo potřebu zabývat se strategicky rozvojem vzdělávání už od roku 2013, kdy vstoupilo do programu Města vzdělávání. Díky tomu se podařilo propojit skupinu aktérů napříč vedením škol i neziskového sektoru nad společnými cíli pro oblast vzdělávání. Když se pak objevila příležitost realizovat projekt Místního akčního plánu, bylo možné navázat na to, co jsme se už díky této zkušenosti naučili, a přizvat  okolní obce. Díky takto nastartované spolupráci ve městě už několik let funguje žákovské zastupitelstvo, pořádají se městské sportovní hry, pravidelně se scházejí pracovní skupiny, připravuje se projekt sdílené robotické učebny a mnoho dalšího.

Silvie Pýchová, kromě toho, že působí ve Dvoře Králové jako odborná konzultantka MAP, je ředitelkou střešní platformy neziskových organizací ve vzdělávání SKAV a koordinuje iniciativu Úspěch pro každého žáka.
Jan Machek je předseda Místní akční skupiny Královédvorsko, v minulosti působil jako místostarosta Dvora Králové nad Labem a jako projektový manažer v oblasti vzdělávání.

10:50 – 11:20 Coffee break

11:20 – 13:00 Dobrá praxe zřizovatelů škol II.

Již téměř osm let se pokoušíme vytvořit ze škol na Sedlčansku spolupracující komunitu, z toho tři roky v rámci projektů MAP.  Bohaté zkušenosti, a to nejen pozitivní, nám pomáhají krůček za krůčkem přispívat kvalitě vzdělávání v území. V krátké prezentaci se s Vámi podělím o to, jaké postupy a opatření mají z našeho pohledu jen malou šanci oslovit školy a učitele a které by bylo naopak v regionu škoda nevyužít.

Eva Zirhutová je ředitelkou neziskové vzdělávací organizace Místo pro život, spoluautorkou didaktického portálu Místo pro život a Cesty venkova, autorkou didaktického programu UBU (Učení bez Učebnic). Má 17 let pedagogické praxe na základních a středních školách, osm roků pracuje jako odborný koordinátor vzdělávacích projektů.

Jak může vypadat spolupráce mezi vedením základní školy a zřizovatelem? Jak vznikala a na čem jsme stavěli? Co přinesla podpora Agentury pro sociální začleňování a jaké jsou hlavní aktivity projektu Společné vzdělávání ve Velkých Hamrech? Představíme konkrétní příklady, jak společně pracujeme na začleňování žáků ze sociálně vyloučených rodin do hlavního proudu vzdělávání, i další opatření na úrovni obce. Nevyhneme se ani situacím, které se nedaří řešit.

Zdeňka Juklová pracovala nejdříve v textilním průmyslu a po roce 1990 vedla vlastní firmu. Již 20 let pracuje ve školství, nejdříve jako učitelka na ZŠ a SOŠ, od roku 2015 jako ředitelka ZŠ a MŠ Velké Hamry. Kromě doplňujícího pedagogického studia absolvovala dvouletý kurz etické výchovy, spolupracovala s Člověkem v tísni a s Mateřským centrem v Tanvaldě, podílela se na metodikách pro učitele i studentských projektech. Zajímají ji lidskoprávní otázky a problematika začleňování romských dětí do běžných základních škol.

Nejeden starosta raději opraví kilometry silnic a prodlouží vodovodní řád, než aby s naštvanými rodiči řešil stížnosti na školu. A není se čemu divit! Co člověk, to názor – a že těch lidí kolem školství je. Jak uchopit roli zřizovatele za správný konec? Co je hlavním úkolem zřizovatele? Může víc, než jen do školy  posílat peníze a řešit vyhrocené spory? Na příkladu obce Psáry si ukážeme, jak lze pojmout koncepci vzdělávání (od nejmenších až po seniory) tak, aby nejlepší školou pro děti byla ta, ke které to mají z domova nejblíže.

Martina Běťáková, místostarostka pro vzdělávání v obci Psáry, pracuje jako manažer soukromé školy, řídí rodinné centrum s dětskou skupinou a mikrojeslemi, lektoruje pro Společnost Montessori ČR a Education Republic.

V čem spočívají hlavní rizika komunikace mezi školou a rodiči a jakou roli v ní hraje zřizovatel. Jak a kde stanovit linii autonomie školy vůči požadavkům rodičů. Co to znamená, je-li škola vstřícná k rodičům a jak k tomu může napomoci zřizovatel.

Tomáš Feřtek – publicista, dramaturg a scenárista, spoluzakladatel Informačního centra o vzdělávání EDUin. Vzděláváním se jako novinář týdeníku Reflex zabýval od počátku devadesátých let, po roce 2010 působil jako tiskový mluvčí a vedoucí komunikace EDUin o. p. s., s níž dnes spolupracuje jako odborný konzultant. Autor publikací Ředitelská kuchařka (2002), Rodiče vítání (2011), Co je nového ve vzdělávání (2015).

Představení metodického materiálu Vzdělávání přede-vším v každém regionu v ČR a Klubu zřizovatelů.

13:00 – 14:00 Oběd

14:15 – 15:15 Workshopy – ochutnávky programů pro školy I

Vstupme společně do čtenářského klubu, volnočasové aktivity, kde mají školou povinné děti příležitost zažít radost ze čtení do takové míry, aby si chtěly najít na čtení čas i mimo kroužek. Seznámíme se se základními, lety prověřenými, organizačními parametry fungování čtenářského klubu. Zamyslíme se společně, proč je pro dnešní děti jasně vymezený čas na čtení důležitý. Poznáme tzv. tři pilíře klubové práce. Ponoříme se do příběhu za pomoci čtenářských kostek.

Eva Bělinová je dcera celoživotní knihovnice a jedna z duší čtenářských klubů v České republice pod hlavičkou Nové školy, o. p. s., spolu s kolegyní držitelka ocenění Eduína 2014 za inovace ve vzdělávání. Manažerka tří celorepublikových projektů, které čtenářské kluby šíří po ČR a ověřují možnosti jejich fungování. 

Hejného metoda je založena na respektování 12 klíčových principů, které skládá do uceleného konceptu tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí. Pomocí interaktivních her se s nimi seznámíme a ukážeme si, jak pomocí hry můžeme vyvodit hluboké matematické poznatky či objevy.

Petra Prokopová Machalová je učitelkou matematiky a zeměpisu na prvním i druhém stupni ZŠ Táborská na Praze 4. Zároveň působí ve společnosti H-mat, o. p. s. jako certifikovaná lektorka, má na starosti komunikaci s rodiči a je spoluautorkou Příručky pro mateřské školy a učebnic pro první stupeň. 

Jak podpořit školy, aby v rámci výuky posilovaly vztah dětí ke svému bydlišti – k jeho historii a k místnímu kulturnímu dědictví? Co je to místně zakotvené učení, jaké jsou jeho efekty či výhody a jak ho lze zapojit do běžné výuky? Výsledkem takové práce je pak nástroj, který pomůže přitažlivě představit identitu místa domácím i turistům.

Dalibor Naar je původní profesí lektor a metodik vzdělávacích programů postavených na metodách zážitkové pedagogiky. Jako destinační manažer působil v Severních Čechách, kde se zabýval tvorbou turistických produktů. Od roku 2012 působí jako jednatel a CEO ve společnosti Gameleon, s.r.o., která realizuje marketingové projekty postavené na aktivitě a přímém zapojení uživatelů. V současnosti se zabývá problematikou interpretace kulturního dědictví a v rámci společnosti Tripeduca rozvíjí unikátní projekt na pomezí vzdělávání a turistiky – Skryté příběhy, který je určen pro rodiny s dětmi školního věku.

15:30 – 16:30 Workshopy – ochutnávky programů pro školy II

Jaká by měla být role ředitele školy a jaké dovednosti a schopnosti k tomu potřebuje? Seznámíme se s balančním kruhem jako sebehodnotícím nástrojem a zamyslíme se nad tím, které schopnosti a dovednosti mají nejsilnější vliv na celek a jak je lze rozvíjet.
Představíme si také akreditovaný program pro vedení školy ŘEDITEL KOUČEM, který má za cíl naučit vedení školy koučovací přístup jako užitečný manažerský, komunikační i pedagogický nástroj.

Jiří Šmejkal působí jako kmenový kouč Koučink akademie Libchavy, kde vede a lektoruje vzdělávací projekty pro školy. Spolupracuje individuálně s řediteli a učiteli škol jako kouč, supervizor a mentor. Mimo to působí jako psychoterapeut. Publikuje články s koučovací a manažerskou tématikou. Ve svých aktivitách se zejména zaměřuje na to, jak podporovat osobní a profesní rozvoj pedagogů – jak se mohou vědomě a fundovaně  usadit ve své roli, rozvíjet své kompetence a současně být integrovanou osobností, která může být pro žáky a jejich rodiče vzorem a přirozenou autoritou. Podporuje zaměření pedagogů na procesy spojené s moderní efektivní výukou.

Výzkumy ukazují, že výuka venku zlepšuje nejen fyzické a psychické zdraví žáků, vztahy ve třídě, ale také vzdělávací výsledky. Pokud se na škole učí venku pravidelně, klesá počet absencí i kázeňské problémy. Nahlédněte pod pokličku, jak se venku učí zlomky, vyjmenovaná slova i historie. Jak získat pro školu pomůcky zdarma nebo jak si vytvořit venkovní ateliér i laboratoř. Výuka venku vyžaduje jen malé změny, ale může mít velký dopad. Nejen pro jednoho učitele a jeho třídu, ale pro celou školu, rodiče i místní komunitu.

Justina Danišová Je hlavní metodik projektu Učíme se venku, člen týmu projektů Jděte ven a Les ve škole. Vystudovala Přf UK (učitelství pro 2.st a SŠ). Je autorkou vzdělávacích metodik a seminářů pro MŠ, ZŠ i SŠ. Na učení venku má ráda i to, že s menším úsilím dosáhne větších výsledků.

V průběhu workshopu si představíme, co je žákovský parlament – jak tento vzdělávací nástroj funguje, co školnímu prostředí přináší a jaké kompetence si v něm děti osvojují. Dále se na konkrétních případech seznámíme s žákovskými iniciativami, které prostřednictvím parlamentů vznikly. A konečně se podíváme na podmínky zavádění žákovských parlamentů ve školách.

Tereza Vávrová pracuje jako metodička a lektorka v organizaci CEDU. Kombinace akademických otázek a nejrůznějších zkušeností ze školního prostředí ji dovedla k občanskému vzdělávání. Zajímá ji, jak s dětmi účinně rozvíjet jejich občanské kompetence. Ráda se vydává na dlouhé túry po horách a plavby po mořích.

Workshopy I i II proběhnou v prostorách Pražského kreativního centra – Staroměstské nám. 4/1, Praha 1.

Ohlasy

Co si odvezli účastníci konference Města vzdělávání 2017 “Jak mohou zřizovatelé zvyšovat kvalitu vzdělávání“?

  • Objevil jsem společný svět lidí, kteří řeší to samé a jsou dále než my. Ukázání cesty, že to jde.
  • Sdílení, že i jiná města trápí to samé. Návody, nápady a potěšení, že v tom nejsme sami. Vím, že se mám kam obrátit, když bude potřeba hledat inspiraci či radu.
  • Hlavně postřehy k výběru ředitele a víru „že to jde“.
  • Konference obsahově pestrá, smysluplná, přínosná. Spolupráce ve skupinách při přednáškách vítaná, srozumitelná a dobře organizovaná.
  • Reflexi současného stavu, inspiraci z dobrých praxí, trošku nadhledu na naši situaci.
  • Jakým způsobem nastavit komunikaci s vedením školy, na co se prioritně zaměřit.

Kontakt

Barbora Vobořilová
barbora.voborilova@eduin.cz
+420 778 410 338

Pořádá

ve spolupráci s